Rozhovor s Danem o workoutu

Díky street workoutu jsem získal přátele i sebevědomí, říká trenér Newman School Daniel. V budoucnu chce pomáhat sportovat lidem s postižením

Odjede i čtyři náročné tréninky týdně, na jeho těle vidíte každý sval, má neuvěřitelnou sílu a rád tráví čas mezi lidmi. Dříve býval Daniel úplný opak. Introvert, který se v dětství upnul na počítačové hry. Díky street workoutu získal přiměřené sebevědomí, přátele, ale i koníčka, který je zřejmě na celý život. V budoucnu by chtěl skloubit sport s pomáháním lidem s handicapem. Od září povede v Newman School workoutové lekce pro děti od 13 do 18 let věku.

Jak ses k cvičení workoutu dostal?

Začínal jsem v šestnácti s posilovnou, ale došlo mi, že činky nejsou pro mě, nebaví mě to tak jako cvičení s vlastní vahou. Po roce jsem vyměnil posilovnu za street workout a přešel na silovější prvky gymnastiky.

Předtím jsi žádný sport nedělal?

Díky tátovi, který pro mě byl sportovním vzorem, jsem se věnoval řadě různých sportů. Od karate přes fotbal až po stolní tenis a thajský box. Když se ale naskytl víkend bez tréninku, radši jsem doma hrál počítačové hry, než abych šel s kamarády na kolo. Býval jsem uzavřenější než dnes.

 

Počítačové hry jsi vyměnil za workout?

Tak nějak. (smích) Teď už to asi poznat nejde, ale býval jsem neuvěřitelně introvertní. Díky workoutu jsem vybudoval sebevědomí, ale taky se zviditelnil, získal nové přátele i fanoušky. Jak se říká, otrkal jsem se, takže teď už se nestydím tak jako dříve.

Je ti třiadvacet let, takže workout cvičíš asi šest let. Potkala tě za tu dobu nějaká zranění?

S těmi menšími musí workoutista počítat, asi se jim ani nejde vyhnout. Ale vážnější zranění jsem měl jedno, impingement ramenního kloubu. Mohl jsem si za něj bohužel sám. Cvičil jsem bez trenéra a neposlouchal svoje tělo. Půl roku mi na začátku tréninku křupalo v rameni, já to neřešil, až jsem jednou nemohl zvednout rameno. A to byla konečná.

Dnes už máš rameno v pořádku?

Naštěstí ano, dalo se s tím něco dělat. Ale stálo mě to hodně času a práce s fyzioterapeutem, který na mě mimochodem při první návštěvě s ramenem zjistil dalších asi tisíc závad. (smích) Takže jsem s ním třeba i intenzivně pracoval na správném dýchání do břicha. Rameno bylo v pořádku za půl roku.

Kam tě to táhne v budoucnu, máš už jasno?

Teď jdu do druháku magisterského oboru aplikované pohybové aktivity na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, takže musím dodělat školu a dál uvidíme. Možností, které by mě bavily, mám několik. Můj obor se zaměřuje na lidi s handicapem, a tomu bych se chtěl určitě věnovat. Láká mě práce speciálního pedagoga ve vězeňské službě, a určitě bych to chtěl časově skloubit s trenérstvím.

Takže už teď někoho trénuješ?

Před lety, když jsem s workoutem v podstatě teprve začínal, mě na základě mého videa na Youtube oslovilo několik lidí, kteří chtěli, abych s nimi cvičil. Začal jsem zdarma pořádat skupinové tréninky v Jeseníku, odkud pocházím. Mám licenci fitness instruktora a od osmnácti let dělám osobního trenéra.

Na závěr prozraď, co stojí za tvým vypracovaným tělem. Musíš si hodně hlídat stravu, abys vypadal takhle dobře?

Řeším stravu a snažím se jíst rozumně, ale někdy si moje tělo řekne o něco nezdravého, tak si rád dopřeji. Mám odzkoušené, jak na určitá jídla můj organismus reaguje, a vím, že občas mi něco ne úplně zdravého může pomoct fyzicky i psychicky. Někdo do sebe pořád cpe zmatiny a stejně je vysekaný, někdo zase stravu hrotí a stejně nevypadá tak, jak by chtěl. Je to i o genetice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *